Vložil/a admin, St, 04/02/2009 - 15:21
MUDr. Pavel Smilek
1.1. Evoluce
1.2. Teistická evoluce
1.3. Stvoření
1.4. Problémy spojené s evolucí:
2. BIBLICKÁ ANATOMIE
2.1. Stránky člověka
2.2. Duše
2.3. Duch
2.4. Srdce
2.5. Svědomí
2.6. Mysl
2.7. Tělo
3. POSTAVENÍ ČLOVĚKA V BOŽÍM STVOŘENÍ - PÁD ČLOVĚKA, "SKRYTÉ SÍLY DUŠE"
4. JAK PŮSOBÍ "DUCHOVNO" (DUŠE) NA TĚLO ČLOVĚKA?
4.1. Vliv dobré mysli a psychiky na zdraví
4.2. Bolest a psychologie
4.3. Psychohygiena
4.4. Vliv modlitby na tělo
5. MŮŽE VÍRA V BOHA ZPŮSOBIT DUŠEVNÍ CHOROBU?
6. V ČEM POMŮŽE ZDRAVOTNÍKŮM PŘI LÉČBĚ NEMOCNÝCH ZNALOST BIBLICKÉHO POHLEDU NA ČLOVĚKA?
VZNIK ČLOVĚKA
Svědectví:
Dovolte, abych začal vzpomínkou na dobu minulou, kdy jsem začínal jako lékař okresní nemocnice. Jako aktivní křesťan jsem nebyl vhodný pro to, abych pracoval ve fakultní nemocnici, zastával vedoucí funkce - i to ale byl pokrok oproti 50. létům. Osobní spisy, které nám byly po revoluce předány již to nejzajímavější neobsahovaly - - to bylo již vytříděno a zničeno..Pan ředitel si mne zavolal k pohovoru - věděl o mé víře, rodině, tchánovi a položil otázku: Není vaše víra v rozporu s vývojovou teorií, kterou jste jako lékař studoval ? Odpověděl jsem, že ne, naštěstí o věci nechtěl diskutovat. Na závěr mi bylo výslovně zakázáno "provádět náboženskou propagandu".
Popírání stvoření a učení evoluční teorie není jenom starou zbraní z arzenálu předrevoluční komunistické ideologie, ale je aktuálním tématem dneška.
Ř 1,20 Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle, takže nemají výmluvu.
Věřit v Boha neznamená "spáchat intelektuální sebevraždu" - naopak, naše víra v Boha může mít inteligentní a logickou základnu, která uvede naše každodenní křesťanské zkušenosti měnící naše životy do náležité rovnováhy. Věřím společně dr R Junkerem [6], že vědecká data lze v rámci biblické historie smysluplně vyložit, i když mnohé otázky zůstávají bez odpovědi. Poznámky o evoluční teorii uvádím spíše okrajově, pro osvěžení. Pro hlubší studium dnes již existuje řada dobrých knih, například:
1. Werner Gitt: Použil Bůh evoluce? Christliche Literatur-Verbreitung e.v. Postfach 110135.33661 Bielfield. 1993.
2. Vladimír Král: Život-náhoda nebo záměr? Agentura Adventure, Praha 1991.
3. Prof. E.H. Andrews: Od ničoho k prírodě. CREATIVPRESS, Bratislava, 1991.
4. Philip E Johnson: Spor o Darwina. Návrat domů, Praha 1996.
5. Blahoslav Balcar: Tajemství stvoření. Nový život, Praha 1990.
6. Henry M. Morris: Bible a současná věda.
7. Henry M. Morris: Scientific creationism. Creation-life publishers, San Diego, California, 1974.
8. Ken Ham: Genesis a úpadek národů. A-Alef, Ostrava, 1995.
9. Junker Reinhard: Pochází člověk z Adama ? výpovědi Bible a údaje přírodních věd. Vyd. JAMI v.o.s., 1992
Evoluce
Vyjadřuje myšlenku vzniku člověka přírodním procesem, postupným vývojem všech forem života přirozenými pochody z jednoduchých chemických látek v pravěkém oceánu. Obsahuje tedy teorii o vzniku života chemickým vývojem (Oparinova teorie) a teorii o vývoji druhů (Darwinova teorie). Z těchto primitivních chemických látek , které měly schopnost sebereprodukce se vyvinuly jednobuněčné organizmy a z nich rostliny a mnohobuněční bezobratlovci. Potom přišly ryby, hmyz, obojživelníci, plazi, ptáci, savci a nakonec člověk. Evoluce učí, že člověk se vyvinul v dlouhém časovém období mutacemi a přirozeným výběrem.
Teistická evoluce
se snaží smířit dva zcela protichůdné názory - evoluci a stvoření. Zvláště ji zastával jezuitský kněz a paleontolog Pierre Teilhard de Chardin (1881-1955). Teistická evoluce je pokus běžet se zajícem a zároveň s loveckými psy, kteří toho zajíce honí. Je to snaha držet krok s těmi, kteří nevěří Bohu a při tom mít pod paží Bibli.
Stvoření
O původu člověka říká Bible: Gn 2,7 I učinil Hospodin Bůh člověka z prachu země, a vdechl v chřípě jeho dchnutí života, i byl člověk v duši živou. Ohledně vzniku člověka tedy Bible učí, že Bůh stvořil prvního člověka podle svého obrazu z prachu země a z vlastního dechu života.(Gn 1,27 a 2,7). Toto stvoření nevycházelo ze žádné nižší formy člověka ani se na něm nepodílela evoluce.
Věda může k našemu poznání plodně přispívat, nikdy však nesmí ovládnout nebo měnit náš výklad Písma a snažit se ho přizpůsobit svým objevům. Je zcela typické, že zvláště v poslední době je napadáno liberálními křesťany prvních 10 kapitol Bible. Když je zrušíme, zrušíme ale celou bibli !
|
Evoluce říká |
Bible učí |
|
Příroda se vyvinula pouhou náhodou |
Stvoření bylo úmyslně plánováno |
|
Všechny živé organizmy vznikly vývojem z jediné životní formy |
Živé organizmy byly vytvořeny odděleně každý dle svého druhu |
|
Člověkem se myslí další zvíře vyvinuté z podobných tvorů - lidoopů |
Člověk byl zvláštním stvořením, odlišným od zvířat. |
|
Nové druhy organizmů vznikají dále vývojem, tento pokračuje i dnes. Příroda se stává lepší a dokonalejší. |
Práce Božího stvoření byla dokončena v šesti dnech. Příroda byla stvořena jako dokonalá, ale pokazila se, protože Adam neposlechl Boha |
Problémy spojené s evolucí:
1. Jedná se o hypotézu = domněnku. Je bláznivé stavět otázku života a smrti na domněnce, byť "vědecké."
2. Vývojová teorie je vědecky vzato velmi slabá. Dá se jen velmi těžko vyzkoušet nebo dokázat. Neobstojí v těchto testech: A/ Vysvětluje tato teorie všechny fakta nebo jen některá? Neodporují některá fakta? B/Je přesná, exaktní nebo jen neurčitá? Ve skutečnosti je velmi mlhavá.
3. K mutacím dochází zřídka a téměř vždy jsou škodlivé.
4. Odkud se berou nové geny? Žádná mutace ještě nikdy nezpůsobila vnik nového živočišného druhu, dokonce ani nového orgánu či systému v živočišných druzích již existujících.
5. Zaručuje přirozený výběr skutečné zdokonalení pomocí jednotlivé mutace? Vezměme příklad vývoje oka. Došlo-li by nejprve k mutaci, která vytvořila slzný kanálek, byla by při přirozeném výběru tato mutace zachována, dokud by nedošlo k dalším mutacím, jež by vedly ke vzniku řas, víčka, rohovky, čoček.... Jakou výhodu v přirozeném výběru by měl poskytnout ještě nevyvinutý orgán ?
6. Problémy spojené s délkou nutného časového období. Pravděpodobnost vzniku bílkovinné molekuly náhodně je různými matematiky (Lecomte du Nouy, Marray Eden, Charles E. Guye) je vyjádřena zlomkem, který je tak malý, že pravděpodobnost vzniku živé buňky je nulová. Evolucionisté prohlásí, že i když nekonečně malá, možnost existuje, protože evoluce trvá miliardy let. Nicméně ani miliardy let tuto pravděpodobnost nezvýší natolik, aby se z ní stala reální možnost. Davidheiser se pokusil ověřit známé tvrzení, že kdyby bylo umožněno miliónu opis ťukat na milión psacích strojů po dobu miliónu let, mohly by pouhou náhodou napsat opis Shakespearovy hry. Davidheiser naplánoval a provedl pokus, při němž se používalo pouze velkých písmen, psalo se bez přestávky standardní rychlostí a úkolem bylo napsat pouze první verš Gn. Dospěl k závěru, že milión opis by nevyťukalo nikdy Genesis 1,1 natož za miliardu let Shakespearovu hru. Dokonce i napsání první řádky z Hamleta by vyžadovalo mnoho opakovaných pokusů v průběhu 284 triliónů let, což je období mnohem delší , než jak dlouho prý trvala evoluce [2, citováno z: Davidheiser: Evolution and Christian Faith, str. 362-3]. Docházíme k závěru, že věřit v evoluci potřebuje neuvěřitelnou dávku víry.
7. Problémy spojené s druhým termodynamickým zákonem "Ačkoliv celková energie vesmíru zůstává konstantní, množství použitelné energie klesá. V přírodě se vše pohybuje směrem větší pravděpodobnosti, pořádek ponechán sám sobě se mění chaos. Delší časové období pouze zvyšuje míru chaosu a ne organizovanosti.
8. Zkameněliny používané k důkazu evoluce představuje cyklický důkaz. Stáří jednotlivých vrstev se datuje podle zkamenělin, které se v nich nacházejí a stáří zkamenělin se určuje zase podle vrstev.
9. Absence přechodných forem, podvrhy a problémy s rekonstrukcí nalezených kosterních zbytků. Evoluční rekonstrukce, které vidíme v muzeích jsou velmi působivé, jsou však velmi spekulativní a vytvořené s notnou dávkou obrazotvornosti. Dosud se nenašla nikdy úplná kostra ani plná lebka opočlověka nebo lidoopa. Našlo se pouze několik úlomků kosti, již bylo použito k rekonstrukci - což je jistě divné, uvážíme-.i, že za celou dobu evoluční historie tu musely žít a zemřít milióny opolidí. Pithecantropus erectus (Homo erectus) - nalezen 1891-2 na Jávě - fragment mozkové části lebky, úlomek levé stehenní kosti a 3 stoličky. Tyto části nebyly nalezeny pohromadě, nýbrž v okruhu asi 15m. Nenašly se současně, asi v rozmezí jednoho roku. Byly nalezeny v korytu řeky, hluboko pod někdejší hladinou, smíchané se spoustou organických nánosů, včetně kostí dnes již vyhynulých zvířat. Většina dnešních antropologů jej nyní považuje za identického s dnešním člověkem. Původní lebka se začala považovat za lebku malé ženy. Stehenní kost, jak se všeobecně uznává, morfologicky plně odpovídá člověku. Zuby byly pravděpodobně opičí a ostatní fragmenty vůbec nesouvisí. Ke konci svého života objevitel Pithecantropa, nizozemský antropolog a geolog Eugéne Dubois přiznal, to, co tajil téměř 30 let. Že totiž ve vrstvě, kde byla zmíněná část lebky, našel také lidské lebky (tzv. wadjackého člověka) [7]. Piltdownský člověk - po 80 letech bylo dokázáno, že jde o podvrh - šlo o zuby moderního člověka, které byly obarveny železem a manganem, strůjcem mystifikace byl pracovník v muzeu Martin Hinton. Ten společně se známým archeologem Charlesem Dawsonem kolem roku 1913 podvedl kustoda geologických sbírek v Přírodovědném muzeu Arthura Smitha Woodwarda. (Reader´s Digest, srpen 1998, s. 84).
10. Evoluční teorie, i kdybychom připustili, že platí, nevysvětlí všechno, např. Odkud přicházejí vědecké zákony (podle kterých probíhá), jak vznikl vesmír. ET nemůže vysvětlit takové věci, jako laskavost, láska, krása, přátelství, čestnost. Nemůže vysvětlit zlo a dobro, ani nám nemůže říci nebo pomoci, abychom si mezi nimi vybrali. Konečně ET nám nemůže říci kam jdeme, když umíráme, může říci jenom "nikam". A my cítíme sami uvnitř, že tato odpověď je mylná...Základem evoluční teorie je víra. Ve své nejhlubší podstatě musí člověk v evoluci věřit, stejně jako jiný člověk věří ve stvoření.
V roce 1963 byla založena společnost: Creation Research Society - složená z vědců vyšších vědeckých hodností.Všichni věří v neomylnost Písma a v božství Pána Ježíše Krista, v Británii je obdobná organizace "Evolution Protest Movement".
BIBLICKÁ ANATOMIE
Stránky člověka
Zkouška z anatomie
Holedbáme se svojí chytrostí a tím, že člověk dobývá vesmír - ale sami sebe dostatečně neznáme.... Ještě Aristoteles se domníval, že centrem myšlení je srdce a že mozek slouží k ochlazování těla. Mnoho odborníků s ním celá staletí souhlasilo. I dnes toho víme poměrně málo o tom půldruhém kilogramu tkáně, který z nás dělá lidské bytosti. Bible jasně učí, že člověk je vytvořen ze dvou podstat: hmotné a nehmotné. Každá z nich je vnitřně různorodá. Mnoho stránek podstaty materiální je spojeno s mnoha stránkami imateriální podstaty a vytvářejí člověka jako celek. Člověk je bohatou rozmanitostí v jednotě. Člověk je jako diamant s mnoha broušenými ploškami. Jednotlivé plošky diamantu nejsou oddělenými jednotkami, přesto se v nich odrážejí různé aspekty celku. Mohou mít podobné nebo překrývající se funkce, přesto se ale dají jedna od druhé odlišit. Nejsou částmi, jsou stránkami jednoho celku. Je nesnadné určit přesné rozlišení těchto pojmů, protože moderní psychologie se podstatně liší od psychologie biblické, podle níž člověk ve svém celku je duše, , ale má ducha a srdce. Duch je hybnou silou duše. Srdce je duše v činnosti....[1]
Duše
Ve svém nejzákladnějším významu znamená hebrejské slovo nefeš "život". Označuje člověka stvořeného původně jako živou bytost, po stránce hmotné i nehmotné. Nemá význam nezničitelné lidské podstaty, není schopna odděleného života. Je zároveň centrem různých duševních a citových zážitků. Může znamenat celého člověka, ať už živého nebo po smrti, může označovat nehmotnou stránku člověka s jeho pocity.
Duch
Duch (rúach, pneuma) narozdíl od duše odkazuje pouze na stránku nehmotnou. Pochází od Boha, mají ho všichni lidé. Lidský duch jako nehmotná stránka člověka je centrem různých charakterových vlastností, citů a činností:
myšlení Iz 29,24
paměť Ž 77,6
pokora Mt 5,3
zármutek, soužení, žárlivost, povýšenost atd.
Možno říct, že duch neoznačuje člověka celého, ale jeho nehmotnou stránku s jejími různorodými funkcemi a city. Ve vztahu k duchovnímu životu zaujímá duch v myšlení ap. Pavla přední místo.
Srdce
V Bibli je použito přibližně 1012 x ve 484 verších českého ekumenického překladu a představuje střed a sídlo života a to fyzického i psychického. Jen zřídka označuje v Bibli toto slovo tělesný orgán. Většinou slouží k označení vnitřního člověka, jádra mnoha stránek lidské osobnosti. Je sídlem:
intelektuálního života
citového života
vůle
duchovního života
Svědomí
je svědectvím ve člověku, jež mu říká, že má dělat to, o čem věří, že je správné a ne to, o čem věří, že je špatné. Člověk může s dobrým svědomím činit špatně, jestliže byl mylně informován o tom, co je dobré a co špatné. Ďábel osočuje všechny křesťany ve dne i v noci. Pocit viny potom zbaví křesťana jiskry v očích a ráznosti kroku. Za každým pocitem viny nemusí být hřích. Psychoanalytikové hovoří o neurotické vině, která vzniká z našich raných zážitků.
Je cítit vinu totéž co skutečná vina ?
Je možno vlastnímu svědomí vždycky důvěřovat ?
Falešná vina znamená, že cítíš vinu, když k tomu nemáš důvod. Svědomí padlého člověka se pokřivilo. Naše svědomí si může žít spokojeně s nějakým hříchem a přece být neuvěřitelně citlivé na věci, které vůbec nejsou hříchem. Věci se také automaticky neurovnají, když se člověk stane křesťanem. Jeho svědomí je zajisté oživeno, špatná průprava z minulosti však přece zasahuje do jeho řádného fungování.
Donald Grey Barnhouse říkal, že svědomí je jako sluneční hodiny. Ukazují jen za světla, neukazují o půlnoci nebo v mlze. Za světla měsíce ukazují špatně. Vezmi si baterku ve tři ráno - ukážou ti, jakýkoliv čas chceš. Podobně svědomí funguje správně jenom tehdy, když má světlo Božího slova osvěcovaného Božím Duchem.
Jak se zbavit vědomí falešné viny ? V dlouhodobé perspektivě:
Když budeme hledat v Písmu - den za dnem, rok za rokem, musí být naše svědomí postupně přetvářeno a obnovováno znalostmi Božího slova.
V krátkodobé perspektivě:
Je možné zvítězit:
skrze Beránkovu krev - nedopustit, aby nám žaloby nepřítele překážely v přístupu k Bohu.
Skrze slova svědectví svého - a nemilovali životů svých až do smrti... [John White : The Fight (Duchovní bitva) /praktická příručka křesťanského života 02.06.22 3/88].
Mysl
zahrnuje schopnost vnímat i rozumět, ale také cítit usuzovat a určovat. V duchovním vývoji věřícího hraje mysl ústřední roli. Bůh ji používá, když má věřící pochopit pravdu (Lk 24,45). Obnovená mysl musí být součástí Bohu oddaného života, každá myšlenka musí být uvedena do poddanství Krista.
Tělo
I když slovo tělo někdy označuje naše hmotné tělo nebo celou materiální stránku člověka, může také označovat náchylnost ke hříchu a k protivení se Bohu.
Dr. F.A. Schaeffer sestavil graf, který zobrazuje křesťanské pojetí toho, co vlastně člověk je:
Bůh má dva přívlastky:
přívlastek nekonečnosti, k němuž patří: všemohoucnost, všudypřítomnost a vševědoucnost a přívlastek osobnosti, který zahrnuje : myšlení, cit a vůli. Jen Bůh sám je nekonečný, stvořil ale člověka ke svému obrazu. Při dělení na konečno a nekonečno stojí člověk na stejné straně se zvířaty, rostlinami a stroji. V dělení na osobní a neosobní však se ocitá ve vztahu s Bohem.
POSTAVENÍ ČLOVĚKA V BOŽÍM STVOŘENÍ - PÁD ČLOVĚKA
Bible člověka nepřeceňuje, ani nepodceňuje.
Záznam v Gn 3 o pádu člověka považujeme za historickou skutečnost. Zpráva o stvoření, o jeho počátku, průběhu i dokončení, nese ve svém obsahu i formě znaky historického dokumentu, napsaného se záměrem, abychom jej přijali jako pravdivý. Ap. Pavel opakovaně srovnává Adamův hřích s Kristovým dílem na kříži. Kniha Genesis byla součástí Bible Pána Ježíše Krista a apoštolů.
Bible neučí nic, že by člověk byl ve své podstatě dobrý, nebo že by měl v sobě jakousi božskou nesmrtelnou jiskru. Naopak : Ř 3,23 všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy;
Adam neobstál ve zkoušce a zhřešil proti Bohu. Kvůli Adamovu hříchu byla země prokleta, takže měla plodit trní a bodláčí, práce se měla stát obtížnou a prázdnou, pokazilo se tak celé stvoření. Adam a lidstvo se měli po své smrti obrátit v prach země. Tato skutečnost má co do činění s tím, že člověk podléhá nemocím. Adam byl vyhnán ze zahrady Eden, ztratil kontakt s Bohem.
Pád postihl všechny lidi a přinesl s sebou zkaženost a smrt. Vždycky zůstane nejčernější chvílí lidských dějin. Ale tam, kde se rozmohl hřích, rozhojnila se i milost, a ten, kdo činí vůli Boží, zůstává navěky.
Adam měl jako Boží dokonalý tvor mimořádné schopnosti a sílu. Po pádu Bůh Adamovi tyto duševní síly neodňal, jeho duše se svou mocí padla a dostala se do zajetí těla. Je tu dále, jen se neprojevuje. Výzkumy psychologie a parapsychologie ukazují, že tyto schopnosti jsou pouze ve člověku skryty. Můžeme tyto schopnosti označit jako "skrytá" síla duše. Satan se však znovu a znovu pokouší prolomit materiální zábranu a síly, které ve člověku dřímají uvolnit, aby tak získal vládu nad člověkem. Teorie mohou být rozdílné, ale princip je vždy stejný: použít nějakých prostředků, aby se uvolnily skryté duševní síly. Názvosloví a pojmy se mohou různit, ale skutečnost je táž: buddhisté, taoisté, některé křesťanské sekty, Křesťanská věda (Mary Baker-Eddy) - hlásají, že každý může dosáhnout nadpřirozené síly ke konání divů, jako např. uzdravování nemocných. Moderní parapsychologie začala Mesnerem, praktikoval hypnózu, jeho následovníci ho předčili, jejich metoda je uvolňování skrytých duševních sil. Patří sem jasnovidectví, telepatie. Používají se praktiky dechových cvičení, askeze Buddhistů , hypnózy, abstraktní meditace taoistů, vypínání myšlení nebo naopak koncentrace myšlení...[3]
JAK PŮSOBÍ "DUCHOVNO" (DUŠE) NA TĚLO ČLOVĚKA?
Vliv dobré mysli a psychiky na zdraví
Uvedená "celistvost" člověka nám dává tušit, že vliv duševního a duchovního života na lidské tělo je veliký. Starověcí felčaři pozorovali, že rány u vojáků vítězící Alexandrovy armády se hojí rychleji, než u armády poražené.
Ž 32,3 "Mlčel jsem a moje kosti chřadly, celé dny jsem pronaříkal." Nevyznaný hřích působí duševní i fyzické trápení.
Př 17,22 "Radostné srdce hojí rány, kdežto ubitý duch vysušuje kosti." Tento verš i jiná místa v Bibli nás vedou k tomu, že existuje úzký vztah mezi emocionální spokojeností a dobrým fyzickým zdravím Šťastný a veselý pohled na život má terapeutickou hodnotu, ale to nepůsobí samo o sobě. Skutečné štěstí a radost jsou výsledkem správného vztahu k Bohu a lidem okolo nás.
Bolest a psychologie
Bolest je subjektivní odraz objektivních stavů (např. porušené a zanícené tkáně). Proto se psychologické faktory spoluúčastňují na bolesti a dokonce mohou autonomně vyvolávat bolest. Na tuto chronickou bolest, která má psychogenní původ běžná analgetika nezabírají. Chronická bolest tohoto typu může vyvěrat z psychicky deprimované, alterované, frustrované osobnosti.. Existuje vztah mezi depresí a bolestí. Přes určité výsledky tzv. psychoonkologie nejsou dosud (podle Reichlina aj.) jednoznačné důkazy, že deprese či melancholie může ovlivnit průběh rakoviny (Prof. PhDr. Ivo Pondělíček: K problémům ( a některým aspektům) psychologie bolesti.Nové trendy v léčbě bolesti u nádorových onemocnění, Praha, květen 1998, sborník referátů ze symposia společnosti Jansen-Cilag.
Psychohygiena
Kdosi vyjádřil, že horské kázání Mt 5.-7.kapitola je nejmoudřejším souhrnem mentální hygieny, které kdy lidstvo mělo. Všechny zásady mentální hygieny jenom v určitém smyslu opakují či rozvíjí to, co zde již bylo řečeno.
Vliv modlitby na tělo
Jedním z hlavních měřítek, podle nichž se dá odhadovat pravděpodobnost úspěšné zdravotní rehabilitace po vážných srdečních operacích, je prý stupeň náboženské víry pacienta. K tomuto převratnému závěru došli zcela seriózní lékaři v americké nemocnici Dartmouth-Hitchcock. Tamní výzkumný tým na základě zkušeností s 232 kardiochirurgickými pacienty zjistil, že věřící člověk má podstatně větší šanci přežít. Skeptici a ateisté prý měli při operacích na otevřeném srdci a bezprostředně po nich trojnásobně větší úmrtnost než oddaní křesťané.
Existuje rozsáhlá, po 30 let shromažďovaná studie o výskytu vysokého tlaku. Impozantní statistika dokazuje, že lidé navštěvující bohoslužby mají v průměru o pět dílků nižší tlak než ti, kdo do chrámu Páně nechodí. Podobná studie u mužů a žen docházejících často do kostela zjistila, že pravidelná návštěva na mši zmenší riziko infarktu napolovic- opět s přihlédnutím ke klasickým rizikovým faktorům.
Tato zajímavá čísla nepochybně souvisejí s docela prostými fakty. Věřící mají například jiný, životní styl, respektují náboženské předpisy týkající se alkoholu a požívání drog i nevěry, méně se rozčilují a mají pozitivnější vztah k životu. Podle harvardského vědce Herberta Bensona je podstata vlivu náboženství na zdraví ve schopnosti náboženské meditace. Modlitba ....odstraňuje napětí, ovlivňuje výskyt "stresových" hormonů , mimo jiné snižuje tlak a puls. Příznivě působí také na rytmus dýchání...
Týdeník Květy, roč. VI. Praha, 1. listopadu 1996, str. 42
Vliv modlitby na uzdravení: V roce 1988 publikoval kardiolog Randolph Byrd zajímavou studii. Pomocí počítače rozdělil 393 pacientů koronární jednotky v sanfranciské Všeobecné nemocnici na dvě skupiny. Za jednu se členové různých církví modlili, zatímco za druhou ne. Nemocní sami nevěděli, do které skupiny byli zařazeni, a věřící, kteří se za ně modlili znali pouze jejich křestní jména a hlavní příznaky jejich choroby. Za pacienty se měli modlit denně až do jejich propuštění z nemocnice, ale nedostali žádné instrukce, jak si při tom mají konkrétně počínat. Po shrnutí desetiměsíčního experimentu se ukázalo, že pacienti, na které v modlitbách jejich bližní pamatovali, na tom byli v mnoha ohledech zdravotně lépe. Měli pětkrát nižší spotřebu antibiotik, vyskytlo se u nich dvakrát méně případů selhání srdce a srdeční zástava je nepostihla zdaleka tak často jako kardiaky z kontrolní skupiny. Kdyby místo modlitby byl předmětem této studie nový lék nebo chirurgický postup, určitě by se v odborných kruzích považovala za zásadní průlom v medicíně. Dokonce i tak zarytý skeptik jako dr William Nolen, který napsal práci, jež léčbu pomocí víry zpochybňuje , musel připustit. " Pokud se skutečně jedná o vědecky platné výsledky, měli bychom pacientům předepisovat modlitbu třikrát denně. Jestli to opravdu zabírá, jsem pro.
0. na formě modlitby nezáleží
1. láska účinek modlitby znásobuje
2. modlitba působí trvale, ale musí vycházet ze srdce
3. modlitba nemusí vyjadřovat určité přání. Většina věřících se modlí za splnění něčeho určitého, výzkum ukazuje, že stejně dobře účinkují i slova jako "buď vůle tvá".
4. člověk, který se modlí není sám
Citováno z Larry Dossey: Dokáže modlitba uzdravovat ? Reader´s Digest, květen 1996, str. 21-24.
Mám určité obavy z předůraznění samotné víry - to není víra, ale Pán Bůh, kdo uzdravuje.
MŮŽE VÍRA V BOHA ZPŮSOBIT DUŠEVNÍ CHOROBU?
Může věřící člověk duševně onemocnět? Ano. Je to následkem odpadnutí od Boha ? Většinou ne.
Vyvolává křesťanská víra chorobný stav ? Na tuto otázku je možno dnes odpovědět jasným NE. Všeobecně platí: religiózní blud je jedním z možných témat bludu. Nikdy nesmíme v obsahu bludu hledat příčinu schizofrenního onemocnění. To by bylo stejně absurdní, jako kdybychom činili techniku odpovědnou za vznik schizofrenie u pacienta, který se cítí ovlivňován lasery a počítači...Souhrnně se dá říct, že blud může mít religiózní zabarvení, avšak z toho se nedá odvodit žádný důvod pro onemocnění [4].
Zajímavou studii uskutečnil u svých 536 ambulantních nemocných, kteří navštívili jeho ambulanci v letech 1983-1992, psychiatr Samuel Pfeifer. 343 z nich se hlásilo ke křesťanství, většinou se považovali za protestanty. Z těchto 343 pacientů 37% věřilo, že možnou příčinou jejich problémů je vliv zlých duchů, které označovali jako "okultní pouta" nebo "posedlost". 30% vidělo pomoci v rituální modlitbě za osvobození a exorcismu. Ačkoliv mnoho nemocných subjektivně zakoušelo tyto rituály jako positivní, výsledek v psychiatrické symptomatologii neukazoval zlepšení. Naopak negativní důsledky, jako např. psychotická dekompenzace je spojen s vyloučením medikamentózní léčby a donucovací formou exorcismu [5].
V ČEM POMŮŽE ZDRAVOTNÍKŮM PŘI LÉČBĚ NEMOCNÝCH ZNALOST BIBLICKÉHO POHLEDU NA ČLOVĚKA?
Věřící zdravotník:
5. dívá se na člověka jako na celek, kde nehmotné souvisí s hmotným a je mu nadřazeno
6. uvědomuje si nadřazenost a nutnost duchovního zdraví
7. duchovní zdraví je možné získat jedině přijetím Pána Ježíše Krista jako osobního Spasitele Misijní zodpovědnost
8. uvědomuje si sílu slova a laskavého jednání. Pozitivní emoce se dají přenášet a implantovat nemocnému prostřednictvím mezilidských vztahů.
9. to vše neznamená, že bude zanedbávat praktickou odbornou péči o tělo
10. bude naopak usilovat o nejvyšší možné přírodovědné vzdělání a zdravotnickou profesionalitu
Literatura:
1. Novotný: Biblický slovník
2. Ryrie Ch C: Základy teologie
3. Nee W.: Trilogie ducha, duše a těla
4. Pfeifer S.: Slabé nésti, JUPOS, Ostrava, 1995, 221s.
5. Pfeifer S.:Belief in demons and exorcism in psychiatric patients in Switzerland. British Journal of Medical Psychology, 1994, 67, 247-258.
6. Junker Reinhard: Pochází člověk z Adama ? Vyd. JAMI v.o.s., 1992
7. Henry M. Morris: Bible a současná věda.
