Vložil/a admin, Po, 02/02/2009 - 20:57
Posted in
Chtěl bych Vám říct můj plán, jak se stanu slavným lékařem. Vymyslím konečně účinný lék na bolesti zad. Koho dnes nebolí záda. Je to tak častý problém, mnoho lidí je sužováno tímto neduhem. Konečně bude dostupná účinná pomoc.
Vytvořím nové tabletky. Jako účinnou látku dám prostý prášek cukru. Tabletka však bude mít zvláštní vzhled - na jedné straně bude modrá tečka. Pak rozpoutám účinnou kampaň - nové léky na bolesti zad - tabletky s modrou tečkou. A začnu tabletky předepisovat svým pacientům, samozřejmě za mírný poplatek. A div se světe, už jsou první případy uzdravení. Lidé, kteří měli dlouhodobé problémy najednou jsou bez potíží. Ihned se to rozkřikne, že existují nějaké nové léky proti bolestem zad. Během čajových sedánků při dlouhých podzimních večerech, kdy si lidé většinou začínají vyprávět, čím kdo trpí, se mnoho z nich dozví od svých přátel o nové účinné léčbě bolesti zad. Do roka mám 1000 případů vyléčených pacientů. Moje sláva stoupá a tak shrnu všechna tato pozitivní svědectví do publikace a začínám přípravu dalšího léků - tentokrát tabletky s červenou tečkou - zázračný lék proti bolestem hlavy.
Ano, 1000 pacientů, kterým lék pomohl. Toto číslo však nic neříká o účinnosti léku, pokud současně neuvedu číslo pacientů, kterým lék nepomohl vůbec nebo dokonce potíže zhoršil. Je známou skutečnosti, že u každého léku vzniká určitý pozitivní efekt, i když uvnitř není žádná účinná látka. Tento efekt se může podílet na účinnosti efektu léku ve 13-58% (v závislosti od charakteru potíží, které mají být ovlivňovány). Tento efekt se jmenuje placebo a vzniká "vírou" v účinek léku (autosugesce). Pro každé seriozní zkoumání účinku léku nebo léčebné metody tedy platí, že musí s placebo efektem počítat a že musí hodnotit nejen pozitivní případy, ale také případy, kdy se efekt nedostavil. To je jeden ze základních rozdílů mezi metodami šarlatánskými a metodou, se kterou se snaží pracovat současná medicína.
PROBLÉMY SOUČASNÉ OFICIÁLNÍ MEDICÍNY
Jedním z těchto negativních jevů je určité odosobnění vztahu mezi lékařem a pacientem. Nemocný se stává spíše zajímavým případem zařazeným do některé diagnózy, je souhrnem různých laboratorních výsledků a pomocných vyšetření a ne konkrétním člověkem s tělesnými, duševními a duchovními problémy. Mnozí nemocní se cítí zcela ztraceni ve změti různých kablíků a trubiček napojených na různé přístroje, které pípají a blikají. V nezasvěceném člověku vzbuzují tyto přístroje často různé obavy. Také některá náročná vyšetření mohou vzbuzovat strach a obavy, zvláště pokud se nemocnému nedostane patřičného vysvětlení a poučení o jejich přínosu pro nemocného člověka.
Rovněž nadměrná specializace, podle různých orgánů a systémů vede ke ztrátě komplexního pohledu na nemocného. Se svými srdečními problémy chodíme ke kardiologovi, ledvinná onemocnění léčí nefrolog, s nervovými problémy nám pomáhá neurolog, kloubní problémy řeší revmatolog. Pokud se náhodou tyto nemoci vyskytnou u jednoho člověka, pak se může stát, že navštěvuje současně několik lékařů ale chybí nějaký jednotící článek. Vlastní nemocný se tak může cítit odcizen až ztracen pokud jde o jeho různé psychické problémy a nejrůznější otazníky kolem jeho nemocí v síti vysoce specializovaných zdravotnických služeb, nemluvě již o jeho duchovních potřebách.
Současná medicína má poměrně velké problémy s řešením některých chronických nemocí. U mnoha nemocí nejsme schopni nabídnout konečné vyléčení, ale pouze určitou stabilizaci procesu, zmírnění obtíží. Nemocný člověk musí hledat určitou cestu vnitřního smíření s nemocí, naučit se žít s omezeními, handicapem. Žijeme pod vlivem různých hesel, kdy lidé si osvojují právo na zdraví bez podmínek, právo na zdravé dítě, právo na dlouhověkost. Zapomínáme přitom, že žijeme ve světě, který propadl hříchu a smrti, ve světě, který je poddán pomíjivosti a že nikdo nám právo na absolutní zdraví, na dlouhý život apod. nemůže garantovat. Každý den dochází v našem organismu k pomalé degeneraci. Rodíme se vlastně proto, abychom zemřeli. Pokud by lidský život byl omezen pouze na několik desítek let pobytu na této zemi - nedává vůbec žádný smysl. Toto si velice rychle uvědomují hlavně lidé, kteří žijí tak říkajíc jen holou existenci (chronicky a dlouhodobě nemocní lidé, lidé upoutáni na lůžko a závislí na ošetřování jiných). Protože se nemohou s tímto osudem smířit a nemohou se naučit žít se svou nemocí a proto, že jim takový život nedává smysl, hledají různá východiska - někdy právě skrze alternativní medicínu a skrze okultní metody léčení.
Mnoho zdravých lidí žije ve strachu před nemocí, před rakovinou, před dlouhým umíráním a před dlouhým strádáním bolestí. Ve snaze zajistit se nějak před těmito strašidly jsou schopni investovat do různých nesmyslných prostředků, které údajně zabraňují vzniku nádorového bujení. Jsou ochotni uvěřit různým pohádkám o zemském záření, o záření lidského organismu a podrobit se preventivně některým okultním procedurám. Tam, kde hrají úlohu emoce, strach o zdraví své nebo blízké osoby, přestává fungovat rozumová argumentace a člověk je schopen se uchýlit k iracionalitě (k nesmyslům).
Velká část nemocných, kteří v dnešní době navštěvují lékaře trpí tzv. psychosomatickými onemocněními. To znamená, že mají potíže různého charakteru - bolesti břicha, bolesti hlavy apod. Při vyšetření lékařem, při vyšetření přístroji a při rozborech krve jsou však všechny výsledky negativní. Lékař často tvrdí, že dotyčnému nic není a že si potíže vymýšlí. Přitom dotyčný člověk může mít opravdu výrazné obtíže. Tento problém často nelze vyléčit nějakými tabletkami, ale například správným odpočinkem, pokud je příčinou přepracování, úpravou životosprávy, nebo vnímavým pohovorem s člověkem. Někdy by takoví lidé potřebovali spíše faráře nebo duchovního a zpověď než nějaké tabletky. Je třeba si přiznat, že dnešní oficiální medicína mnohdy v těchto případech selhává. Tito zklamáni pacienti se pak obracejí k různým léčitelům, kteří nabízejí např. biotronické seance, metody uvolnění (relaxace), najdou si pro tyto pacienty více času než uštvaný lékař, který přežívá v dnešním systému díky honbě za body. Od těchto léčitelů se dozvídají o různých způsobech, jak relaxovat, jak dosáhnout vnitřní uvolnění, jak najít své vyšší já, dokonce jak být trvalé zdravý a úspěšný. Tímto způsobem se od zdánlivě zdravotního problému dostáváme k problémům, které mají ryze duchovní charakter. Někteří lidé zde mohou nacházet vyřešení své vnitřní prázdnoty a nasycení duchovního hladu. Může to být nějaká imitace (napodobenina) spasení. Je dobré si uvědomit, že zdraví není jen otázkou těla a duše, ale že má také obrovský duchovní náboj.
Pro člověka je zdraví jednou z největších hodnot, kterou na teto zemi vlastní. Lidé jsou ochotní pro to, aby se zbavili svých obtíží nést ty největší oběti. Již v knize Jobově čteme: Satan odpověděl Hospodinu: "Kůži za kůži! Za sebe sama dá člověk všechno co má. Ale jen vztáhni ruku a dotkni se jeho kostí a jeho masa, hned ti bude do oči zlořečit." Tento verš vyjadřuje něco důležitého - totiž že člověk v honbě za plným zdravím je ochoten zaprodat se Božímu nepříteli. Biblický Job sice v teto zkoušce věrně obstál. Nelze to však říct o většině dnešních lidí. Můžeme tedy říct že zdraví člověka má nejen biologický, psychický, sociální ale také duchovní rozměr. Člověk se obrací tam, kde se mu nabízí tzv. plné zdraví a podle zásady "kdo léčí, ten má pra vdu",je ochoten přijímat i filozofii nebo náboženství toho, kdo mu pomáhá. Jsem přesvědčen, že právě proto satan nabízí lidem různé okultní metody léčení v nejrůznějších podobách a pod nejrůznějšími názvy, jen aby tímto způsobem co nejvíce lidí ovládl svým zhoubným vlivem. Myslím si, že pohled na zdraví jako na hodnotu, která má velký duchovní náboj je rozhodující pro pochopení pravé podstaty principu fungování tzv. alternativní medicíny.
Chemizace dnešního života spolu s devastaci přírody vyvolává reakci, kterou by se dalo označit jako návrat k přírodě. Zastánci tohoto hnutí propagují různé přírodní léčebné prvky, které údajně neznečišťují lidský organismus cizorodými látkami.
Mnozí pacienti jsou přímo zhroženi, když si přečtou přibalený leták k lékům, kde jsou vyjmenované nejrůznější, někdy dokonce i katastrofální vedlejší účinky léků. Mnozí si neuvědomují, že v oficiální medicíně jsou tyto nežádoucí účinky velice podrobně sledovány a již jeden nebo několik málo případů těchto účinků musí být výrobcem pečlivě podchyceny, aby se včas vědělo, že původem některých vzácných obtíží může být užívaný lék.
Lidé tak v domnění, že se ochrání před nežádoucími účinky těžké chemie, hledají tzv. přírodní prostředky, které údajně vedlejší účinky nemají. O některých možných nežádoucích účincích těchto prostředků se vůbec nedozvědí, protože jim nikdo o tom neřekne. Málo kdo ví, že některé homeopatické léky obsahují těžké kovy, že několik lidí zemřelo následkem akupunktury (poranění vnitřních orgánů) a že některými léky rostlinného původu se lze rovněž předávkovat (i když jde o přírodní medicínu).
Slyšíme hesla různých ekologických aktivistů, kteří doporučují život v harmonii s přírodou. Mnoho z nás si neuvědomuje, že za některými ekologickými hnutími, která se ohánějí návratem k přírodě, stojí v pozadí pohanská náboženství, která věří že příroda je bůh a že člověk jako součást této přírody má rovněž božskou podstatu. Návrat k přírodě je tedy chápán jako duchovní zušlechťování člověka.
Materialismus ať už teoretický nebo praktický není schopen uspokojit vnitřní touhu člověka po smysluplnosti života. Není schopen odpovědět na otázku, co nás čeká v budoucnosti, neříká nic o životě po smrti, nevysvětluje odkud pocházím apod.
Protože mnoho lidí odmítá křesťanství a nechtějí činit pokání, obracejí se k různým formám pohanských náboženství, která opět ožívají a dostávají novou formu nebo jiný název. Místo šamanů a čarodějníků dnes existují různí psychotronici, duchovní léčitelé, televizní léčitelé na dálku apod. Místo zaklínání, monotónního zpěvu šamana, kterým odháněl duchy, dnes vidíme různé zvukové a vizuální efekty, které zvyšují duchovní vnímavost, místo slova zlí nebo dobří duchové dnes slyšíme slova kosmická energie, zemské záření, lidská aura. Pohanský a okultní obsah je stejný, jen názvosloví je jiné někdy zdánlivě vědecké, přizpůsobené člověku 20. století, který nevěří na peklo, ďábla, démony apod.
Kolem nás bují zájem o nadpřirozené, šíří se nová vlna náboženství, avšak nikoliv křesťanství ale oprášených pohanských pověr, které přicházejí v jiném moderním obalu. Člověk potřebuje určité duchovní uspokojení a satan v současné době činí vše, aby těmto lidem nabízel své zboží. Jsem přesvědčen, že právě některé formy léčitelství jsou právě širokou bránou pro nový vstup okultismu a pohanství do naší společnosti.
V této souvislosti je jistě zajímavé zjištění, že před časem v Č. R., která čítá asi 10 mil. obyvatel, je podle některých odhadů v současné době dvakrát více léčitelů než v Anglii, která má asi pětinásobek populace.
Pro další výklad bych rád objasnil některé pojmy, které budeme používat:
A. Oficiální medicína (akademická)
Je to ta lékařská věda, která je vyučována na univerzitách a která se opírá poznatky moderní přírodní vědy. Jsem přesvědčen, že poznávání a zkoumání přírody patří k úkolům člověka, který mu byl svěřen v ráji, když Bůh řekl "Podmaňujte si zemi" (1. Mojž. 1:28). Současné přírodní vědy sahají svými kořeny do 17. století a začaly se rozvíjet zejména v ovzduší reformace. Proto jsem přesvědčen, že právě medicína, která vychází z moderní přírodní vědy, není v protikladu k biblickému obrazu světa. Jistě, že současná medicína je zatížena různými falešnými vlivy, především materialismem, avšak její principy nestojí v rozporu s křesťanským pohledem na svět, což právě nelze říct o některých metodách tzv. alternativní medicíny.
Současná medicína se snaží opírat o určité průkazné diagnostické metody, které jsou statisticky hodnotitelné a dále o ověřené léčebné a preventivní metody. Jako příklady můžeme uvést: očkování, antibiotika, léčba vysokého tlaku, léčba vysokých hladin cholesterolu v krvi, chirurgické léčebné metody apod.
B. Přírodní léčebné prostředky (metody)
Považuji za zvláště důležité, abych vysvětlil, co je třeba chápat pod pojmem "přírodní léčení", neboť mnohé, co je dnes prodáváno jako přírodní, takové není. Jedná se zde o souhrnný pojem, pod který patří takové prostředky jako voda, světlo, vzduch, pohyb, byliny. Pomocí těchto přírodních postupů se např. pokoušíme vyvolat dráždění na povrchu těla, které zvyšuje prokrvení určité oblasti a může zmírnit obtíže, nebo urychlit léčení. Léčebné úspěchy, jichž dosáhneme pomocí takových metod, se dají také vědecky na základě fyziologie vysvětlit.
Dnes je značně rozšířen názor, že i takové metody, jako je akupunktura, homeopatie a jiné, jsou uznanými přírodními léčebnými postupy. Pracují však s různými výmysly (akupunkturistické body a dráhy, zemské záření apod.), jejíž existence nebyla nikdy prokázána a ověřena.
C. Okultní léčebné metody (alternativní medicína v užším slova smyslu)
Do tohoto okruhu léčebných metod patří způsoby léčení, které svými kořeny sahají do pohanství nebo do okultismu. Vycházejí z nebiblického obrazu světa a při zkoumání těchto metod vědeckými metodami, nelze prokázat jejich prokazatelný účinek a jejich opakovatelnost. V naprosté většině případu bývají tyto metody aplikovány právě v souvislosti s tímto okultním a pohanským pozadím a pro věřícího člověka existuje reálné nebezpečí určitého okultního zatížení. V současné době je snaha řadit tyto metody mezi tzv. přírodní léčebné prostředky, avšak s touto skupinou při podrobnějším prozkoumání nemají mnoho společného. Lepší by bylo, kdyby byly označovány jako nadpřirozené metody, protože bez nadpřirozeného filozofického pozadí nemají tyto metody žádné vysvětlení pro svůj účinek (Toto platí pro homeopatii, klasickou čínskou akupunkturu atd.)
Věnujme nyní několik okamžiků duchovnímu pozadí některých metod alternativní medicíny. Při studování pohanských, orientálních kultů, které tvoří základ pro takové metody jako je akupunktura, iridologie, homeopatie, jóga zjišťujeme některé zásadní rozdíly ve srovnání s křesťanstvím. Jedná se o falešné chápání Boha, přírody, člověka, zdraví a nemoci.
1) Bůh
- Bůh podle orientálních představ je neosobní. Není to někdo, ten, ale něco, to. Bůh, jak se nám zjevil v Božím slovu, je osobou, se kterou můžeme navázat osobní kontakt na modlitbě.
- Bůh není oddělen od stvoření, bůh je v přírodě, ve vesmíru. Podle Bible je Bůh nezávislý na stvoření, na přírodě.
- Bůh je druhem určité energie, je kosmickou energií, která proniká vše na skrz. V józe je to prana, kterou člověk přijímá během dechových cviků, při léčbě akupunkturou je to energie ČCHI, která vstupuje skrze jehličky.
2) Člověk
- Člověk obsahuje v sobě zárodek božství, určitou božskou jiskru. Postačí tuto jiskru roznítit, "rozfoukat", aby v člověku vzplanul božský oheň dokonalosti a svatosti. Bible hovoří o člověku jako o padlém a hříchem poznamenaném stvoření, které je vzdáleno od Boha (Efez. 2:12 a 13).
- Pohanská náboženství nabízejí různé metody a praktiky, jak uvést člověka do stavu harmonie, souladu s duchem kosmu, který tvoří neviditelnou podstatu tohoto světa. Objevuje se zde učení o kosmické energii, která vše proniká a umožňuje spojení člověka s božskou podstatou tohoto světa. Jsou to právě různé praktiky, k nímž patří jóga, hlavně Raja jóga, transcendentální meditace a akupunktura, které mají uvést člověka do stavu harmonie, souladu a pomoct tak při nalezení božského já. Je to tedy určitý způsob samospasení. Boží slovo nás jednoznačně přesvědčuje, že nikdo nemůže sám sebe spasit, je to pouze z Boží milosti (např. Efez. 2:1-10).
- Nemoc člověka je chápána v okultních naukách a pohanských náboženstvích jako ztráta údajné kosmické energie. Tato kosmická energie má různá jména - v akupunktuře je to energie "ČCHI", v homeopatii ji její zakladatel Samuel Hahnemann "životní síla" , někteří psychotronici ji označují jako bioenergii, jiní léčitelé mluví okosmické energii. Všechny tyto představy pramení z nepravdivých pohanských náboženství a kultů z Východu. Nemoc je chápána jako porušení souzvuku s kosmem, nebo přírodou, jako ztráta kosmické energie. Uzdravení je chápáno jako obnovení energie a jako navození stavu harmonie a rovnováhy s přírodou.
- Správně zavedené akupunkturní jehly údajně přivádějí energii ČCHI do hypotetických kanálků v lidském organismu a navozují tak stav harmonie.
- Homeopatický lék přináší do organismu kosmickou energii, která byla do léku naakumulována během procesu potenciace (zmíním se o tom později).
- Jiný způsob přivádění energie je vzkládání rukou u různých energoterapeutů.
- Někteří naopak chtějí svými léčebnými úkony chránit před škodlivou energii (resp. zářením), jak to činí někteří proutkaři.
- K navození správné energetické rovnováhy má také sloužit makrobiotická strava, jak to učí buddhistické náboženství Zen.
3) Magické myšlení
Magické myšlení se zakládá na principu vzájemné vazby mezi tzv. makrokosmem a mikrokosmem. Lidově řečeno - osud člověka je zapsán ve hvězdách. Na základě konstelace souhvězdí je předvídána budoucnost. Tato zásada je pak aplikována na lidský organismus, kde celé tělo se údajně zrcadlí v určitém orgánu - např. v duhovce oka (při iridologii), v uspořádání rýh na dlaní (čtení budoucnosti z rukou), na ploskách nohou (reflexní masáže nohou) nebo na ušním boltci (aurikuloakupunktura). Tento princip nejen že odporuje všem současným přírodovědeckým poznatkům, ale je také v rozporu s biblickým učením. Bible jednoznačně odmítá astrologii, t.j. hvězdopravectví (Iz. 47:13).
Prorok Jeremiáš píše: "Dvojí zlo spáchal můj lid: Opustili mne, zdroj živých vod, a vytesali si cisterny, cisterny rozpukané, jež vodu neudrží" (Jer. 2:13). V dnešní době je žel i mnoho křesťanů, o kterých by mohla platit tato slova. Kéž by se všichni mohli vrátit ke zdroji živých vod a opustili rozpukané cisterny, které neudrží vodu. I některé metody alternativní medicíny mohou být takovou cisternou.
Při hodnocení různých léčebných metod bych doporučoval dvojí posuzování.
- Jaké je filozofické resp. náboženské pozadí dané metody?
- Lze prokázat účinnost dané metody pomocí vědeckých metod používaných ke zhodnocení současných léčebných postupů v dnešní medicíně. Lze vysvětlit účinek dané metody v rámci přírodních věd.
K první otázce se budu vyjadřovat jako věřící člověk, který chce vědomě následovat Ježíše Krista. Pokud vím, že určitá metoda má svůj původ v učení, které Bible označuje za ohavnost (čarování, věštění apod.), pak jako věřící člověk tuto léčebnou metodu odmítám. Odmítám ji z toho důvodu, že její kořeny sahají do pohanství a do okultismu a obojí se protiví Bohu. "Konečně bratří, přemýšlejte o všem, co je pravdivé, čestné, spravedlivé, milé, čisté ... A Bůh pokoje bude s vámi." (Fil.4:8-9)
K druhé otázce se budu vyjadřovat jako lékař, který stojí na zásadách oficiální medicíny. Vzhledem k tomu, že okultní léčebné metody neskytají záruky opakovatelných léčebných nebo diagnostických výsledků, nevidím důvod, proč bych je měl ve své lékařské praxi používat a doporučovat. Homeopatické prášky nejsou v kontrolovaných experimentech o nic účinnější než tabletky s mléčným cukrem (t.j. bez léčebné látky). Efekt homeopatie lze vysvětlit za normálních okolností jen silou sugesce a vírou v lék. Výsledky akupunktury nejsou vůbec vázány na nějaké specifické body, tyto body navíc ve skutečnosti nikdy nebyly prokázány. Iridologie (určování diagnózy z duhovky oka) není přínosná diagnostická metoda, protože není schopna odlišit zdravého člověka od nemocného ani jednoznačně prokázat nemocný orgán. Z toho důvodu považují jako lékař tyto metody jako zavádějící.
NEBEZPEČÍ METOD ALTERNATIVNÍ MEDICÍNY
V čem spočívá hlavní nebezpečí metod alternativní medicíny a různých způsobu okultního léčitelství.
1) Zanedbání včasného stanovení správné diagnózy a přiměřeného léčení.
Existuje mnoho varovných případů, kdy se lidé uchýlili k různým léčitelům a diagnóza závažného onemocnění byla stanovena příliš pozdě, než aby mohla být poskytnuta nemocnému pomoc. Lékař je v případě nesprávného postupu a prokázaného zavinění popotahován před soud a hrozí mu dokonce vězení. Je absurdní, že lidé, kteří nabízejí své služby v oblasti mnohých metod alternativní medicíny nejsou v naší zemi vázáni žádnou zodpovědností.
2) Vedlejší účinky
Není pravdou, že přírodní léčebné prostředky a prostředky alternativní medicíny nemohou mít vedlejší účinky. Stejně jako tabletky lze předávkovat také bylinné preparáty. Některé homeopatické léky obsahují těžké kovy a po nevhodné aplikaci akupunktury byla zaznamenána závažná poranění vnitřních orgánů.
3) Další nebezpečí
vidím v tom, že spolu s určitou léčebnou metodou přijímáme falešný obraz světa a falešný pohled na zdraví a nemoc (zemské záření, nedostatek energie, magické myšlení, astrologický princip apod.). Z toho důvodu chci ještě jednou před těmito metodami varovat.
4) Duchovní nebezpečí pro věřicího člověka
Jako věřicí lidé si musíme klást otázku, zda se návštěvou u některého léčitelé nevystavujeme duchovnímu nebezpečí. Jistě ne všichni lidoví léčitelé jsou okultisté, ale platí to o velké části z nich. Dokonce i někteří lékaři s vysokou kvalifikací mohou s těmito metodami pracovat. Lékařský diplom není v žádném případě zárukou v této oblasti. Do žádného člověka nelze vstoupit a dozvědět se, čemu on opravdu věří. Z toho důvodu je v každém případě vhodná opatrnost.
Nechci zde tvrdit, že každý vpich akupunkturisté jehly, nebo požití homeopatického léku uvádí člověka do démonizovaného vztahu, který vyžaduje vymítání. S tímto názorem zásadně nesouhlasím. Z druhé strany se domnívám, že nelze vyloučit určité zatížení zvláště ve vazbě s kontakty s určitými lidmi, kteří okultismu v oblasti léčitelství propadli. Dokládají to některé případy z oblasti duchovního poradenství. Někteří lidé měli deprese, nebo měli problémy s modlitbou po návštěvě u léčitelé.
Možná se najdou takoví, kteří budou namítat, že jim nějaká léčebná metoda, kterou já odmítám, pomohla, nebo že ji dokonce aplikoval nebo doporučoval věřící člověk. Je to jistě záležitost osobního názoru a svědomí každého z nás. Sám si však myslím, že otázka nezní, jak blízko mohu přijít k ohni, abych se ještě nepopálil, ale spíše otázkou je jak daleko být od ohně, který mi může ublížit. Pro křesťany dnešních dnů lze doporučit biblická slova: "kdo je spravedlivý, ať zůstane spravedlivý, kdo je svatý, ať setrvá ve svatosti" (Zj. 22:11).
Domnívám se, že jako křesťané posledních dnů musíme stále být v pozoru, abychom nebyli svedeni, jak nás varoval Pán Ježíš (Mat. 24:4). Takovým svedením může být falešný pohled na zdraví a nemoc a zalíbení v léčitelských metodách, které mají svůj původ v pohanství a okultismu.
SEZNAM METOD ŘAZENÝCH K ALTERNATIVNÍ MEDICÍNĚ
A. Okultní léčebné metody asijského původu
- metody, které mají svůj původ v taoismu, buddhistické filozofii Yang-Yin:
- akupunktura, akupresura, ušní akupunktura
- reflexologie (reflexní masáže chodidel)
- makrobiotika (její původ je v Zen-buddhismu, který rovněž pracuje s principem yang-yin)
- metody pocházející z hinduistické filozofie:
- K této skupině řadíme různé formy jógy a tzv. transcendentální meditaci.
B. Okultní léčebné ze západní filozofie
Při bližším zhodnocení zjišťujeme příbuznost s východními náboženstvími.
- Homeopatie
- Antroposofie a intuitivní medicína podle Rudolfa Steinera.
C. Jiné okultní léčebné metody
- Léčebný magnetismus - přenášení okultních sil skrze tělesný kontakt, nebo vzkládání rukou.
- Léčení skrze zaříkávání.
- Léčení skrze různé talismany (zařízení, která mají odstínit škodlivé záření v ložnici, náušnice, náramky, řetízky. Léčení skrze některé kovy a drahé kameny (je toho plno v některých bižuteriích). Vyhledávání léčebných prostředku skrze kyvadlo.
D. Okultní diagnostické metody (diagnostické věštění a jasnovidectví)
- Stanovení diagnózy skrze okultní schopnosti - jasnovidectví.
- Diagnostika pomocí různých předmětů nebo části lidského těla
- Vykládání karet, věštění z křišťálové koule, diagnostika pomoci kyvadla, proutku, z močových lahviček.
- Věštění z ruky, z duhovky (irisdiagnostika, iridologie), diagnostika z ucha, podle pulsu - akupunktura.
- Diagnóza skrze přímý spiritismus(dotazování se zemřelých)
E. Hypnóza (nebezpečí manipulace lidské psychiky) a autogenní trénink.
1. Historie:
První zmínky o pokusech poznávaní nemocí z oka pocházejí ze starověké Číny. Jednalo se o aplikaci astrologického principu na člověka, kdy oko představovalo mikrokosmos, ve kterém se odrážejí osudy celého lidského organismu - makrokosmu.
Středověký lékař a alchymista Paracelsus považoval rovněž lidské oko za mikrokosmos celého lidského organismu. Jak jsem se již zmiňoval, tento magický způsob uvažování je základem nejen pro iridologii ale také pro dnešní horoskopy, čtení z ruky, magii, akupunkturu, reflexní masáže.
Vznik současné iridologie je datován na rok 1831. Tehdy mladý Ignac Peczely zažil příhodu se sovou, která na něj zaútočila, když se prodíral lesním křovím. Peczely v sebeobraně zlomil sově nohy a všiml si, že v okamžiku vzniku zlomeniny se u sovy objevilo znamení na oční duhovce ptáka (černá čára). Peczely pak studoval léčitelství, homeopatii a 4 semestry medicíny ve Vídni. V dalším životě se však věnoval diagnostice chorob z duhovky, ke které ho inspiroval zážitek se zraněnou sovou.
2. Hlavní předpoklad iridologie:
- Znamení na duhovce odpovídá určité nemoci.
- Z toho pramení pokusy o zmapování lidské duhovky, kdy12 segmentům oční duhovky jsou přiřazeny různé orgány. Vidíme zde nápodobnou podobu se Zvěrokruhem, který se používá v astrologii. Malý obvod kolem zornice odpovídá žaludku, nohy odpovídaly sektorům 6 a 7, hlava s údajně zobrazuje v horních oblastech duhovky.
3. Stavba oka:
- Sítnice obsahuje světločivé elementy a nachází se zadní části oční koule.
- Duhovka (iris) působí jako clona u fotografického přístroje, průchod světla je regulován průsvitem zornice).
Stavba duhovky: drobné pigmentované trámečky, které jsou uspořádány neopakovatelným způsobem. U každého člověka je to naprosto individuální. - Rohovka - je umístěna v přední části oka. Procházejí skrze ni paprsky světla.
- Čočka způsobuje zaostření obrazu.
- Bělima je obalem celé oční koule.
Důležité zjištění z anatomie a fyziologie: Neexistuje žádné anatomické ani funkční propojení mezi duhovkou (iris) a zbytkem těla. Spojení oka s mozkem je pouze ze světločivých elementů sítnice, která z duhovkou nijak nesouvisí (je umístěna v zadní části oka).
4. Vědecké zhodnocení iridologie.
Byla by to užitečná metoda, proto bylo provedeno mnoho výzkumů.
- Pozorování Peczelyho nikdy nebylo potvrzeno v experimentu. Co viděl během své příhody se sovou? Vysvětlení podává Dr. Wöhlisch: Při otevírání oka je kůže víčka přetahována přes rohovku a vytváří artefakt (falešný efekt) vertikální čáry na duhovce. Iridolo
- Iridologie se stala více známa díky procesu s německým iridologem Felkem. Tvrdil, že iridologie je neomylná a bezchybná. Před soudem měl stanovit z duhovky diagnózu u 20 pacientů. U člověka s venerickou nemocí (syfilis) zjistil tyto nemoci: "Nestejná veli
- Iridologie byla opakovaně hodnocena v kontrolovaných experimentech. Ve všech případech selhala. V jedné studii bylo vyšetřeno 762 těžce nemocných pacientů. Pouze 2.7 na sto těchto vážně nemocných lidí mělo znamení v místě nemocného organu, téměř polovina
- Prof. Jentzch uvádí 19 různých klíčů k diagnostice z duhovky. Neexistuje tedy jednotný klíč, jednotná mapa těchto projekcí nemoci na oční duhovku. Dále nikdo doposud nezodpověděl otázku, jak se může 10.000 různých nemocí zobrazit na tak malé ploše.
- Prof. Schreck - německý oční lékař píše o iridologii:"Iridologové hledají nemoci lidského těla v normální tkáni duhovky, dokonce pomoci velice povrchního zhodnocení tohoto orgánu. Je to jediný obrovský paradox a groteska v celé lékařské vědě, kdy se lidé
gie je tedy metoda založena na omylu objevitele.
kost zornic, pravděpodobně střevní paraziti. Pije dobrou hovězí polévku a dobrou kávu, v noci má bohaté sny. Studené nohy, návaly krve, pocity bolestivosti v těle spojené s bolestí v kříži, musel kdysi skočit tvrdě na nohy, náchylnost k migrénám, bolest žaludku, náchylnost k žlučovým kamenům" Skutečnou nemoc nepoznal. Taktéž v ostatních 19 případech.
však měla určitý znak v místě orgánu, který nebyl nemocen. Tato metoda není schopna spolehlivě ukázat nemocný orgán ani odlišit orgán zdravý od nemocného.
snaží rozpoznat nemoc ze zdravé tkáně. Tento nesmysl se zvětšuje ještě tím, že se nejedná o nemoc zkoumané tkáně ale o onemocnění tělesných orgánů, které jsou velmi vzdálené bez jakýchkoliv organických spojení. To, z čeho se iridologové snaží dopátrat tělesných onemocnění, představuje různé varianty normální struktury a zbarvení duhovky. Těmto nálezům nelze v žádném případě přiřadit chorobný význam a nemají tudíž žádný diagnostický přínos."
5. Proč iridologie "funguje":
- Pečlivé pozorování pacienta (někteří řeknou o sobě mnoho).
- Nejasné a všeobecné formulace ("Žlučníku se nedaří"), celý seznam obtíží a povrchních diagnóz (Dr. Jentzch: "Kdo přináší hodně, přinese mnohému něco")
- Jasnovidectví z duhovky (duhovka je kontaktní místo pro mediální schopnosti) - nebezpečí pro křesťany."Ať se u tebe nevyskytne nikdo, kdo by provedl svého syna nebo dceru ohněm, věštec obírající se věštbami, mrakopravec ani hadač ani čaroděj ani zaklinač
ani ten, kdo se doptává duchů zemřelých, ani jasnovidec ani ten, kdo se dotazuje mrtvých. Každého, kdo činí tyto věci má Hospodin v ohavnosti." (5. Mojž. 18:10-12)
B. Radiestezie (Proutek a Kyvadlo)
(proutek - detekce geopatogenních zón, siderické kyvadlo - detekce onemocnění a výběr léků)
Radiestezie = cit, vnímavost pro záření.
1. Falešný předpoklad:
Existence "zemského záření" - příčina chronických onemocnění, nebo dokonce původce rakoviny. Vyzařováno tzv. vodními žilami v zemské půdě a je pociťováno proutkaři pomocí proutku nebo kyvadel, která jsou zhotovována z rozličného materiálu.
- přesouvání lůžek na příznivá místa
- zařízení k odstínění zemského a vodního záření (talisman v ložnici). Velmi dobrý obchodní prostředek.
Hlavní motiv - strach z rakoviny a různých nemocí.
2. Vyvrácení falešné domněnky:
Naše země vytváří magnetické zemské pole, ve kterém střelka kompasu míří k jižnímu magnetickému pólu. Zemské magnetické pole není homogenní, tzn. není všude stejně silné, nýbrž jsou v něm rušivá pole. Rušivá pole jsou podmíněna povahou půdy trhlinami, dutinami, podzemními vodními proudy, mineráliemi, ložisky. Tato rušivá pole se dají změřit různými fyzikálními přístroji (rezonanční protonový magnetometr).
Proutkaři se však povolávají na existenci určitého zemského záření, které oni vnímají jako senzibilové pomocí proutku. Fyzika nezná pojem zemského záření (Prof. Löb z Giessenu) - je to výmysl senzibilů, jehož existenci nejsou schopni objektivně prokázat.
- opakované zkoušky - člověk není schopen vnímat změny magnetického pole
- Holandsko 1954: proutkaři byli vystavováni působení magnetického pole, které mělo silnější hodnoty než magnetické pole země. Nebyli určit časové okamžiky, kdy bylo toto magnetické pole zapojeno a kdy bylo vypnuto.
- Jak je možné, že toto záření je vnímáno ještě ve 20 patře baráku - nezodpovězená otázka.
- Ve Švýcarsku provedl profesor Gassmann z Curychu zajímavý experiment, kterého se zúčastnilo 16 významných senzibilů. Protože profesor Gassman chtěl najít určitý zdroj záření, kteří tito lidé údajně vnímají, poslal tyto lidi, aby prozkoumali 7 polí. Pod ka
ždým z nich se nacházel jeden vodovod, z nichž největším protékalo 16.000 litrů za minutu. Tito lidé nebyli schopni prokázat místa, která by se alespoň rámcově shodovala jako zdroje potenciálního záření. Velký vodovod nenašel nikdo ze zúčastněných. Pomocí této zkoušky se nepodařilo prokázat žádné stabilní zdroje eventuálního záření, které by mohly těmito lidmi vnímány.
3. Jiné formy aplikace radiestezie (kromě hledání tzv. geopatogenních zón):
- hledání nemocných míst na lidském těle pomocí kyvadla nebo bezdotyková diagnostika pouhou rukou)
- hledání správného léku nebo správného složení čaje pomocí kyvadla
- hledání správné diety (volby potravin) pomocí kyvadla
4. Vysvětlení, proč dochází k výkyvu proutku nebo kyvadla:
- síla sugesce a autosugesce (drobné vnitřní chvění svalů při napjatém očekávání může právě způsobit začátek tohoto pohybu)
- není to žádná vnější fyzikálně měřitelná síla, ale síla podvědomí
- oblast, kde se otevírají široké možnosti pro působení okultních sil (pasivně odevzdaný člověk)
Nebezpečí působení okultních sil - již v dobách Starého zákona: "Můj lid se doptává svého dřeva, jeho hůlka mu předpovídá; tak jej zavádí duch smilstva. Smilstvím se odvrací od svého Boha." (Ozeáš 4:12). Není tedy zde nic nového jen se mění názvy pro různé formy věštění, které jsou pro Boha ohavností.
Věřící křesťan by měl tyto formy léčení jednoznačně odmítnout a pokud se někdy těchto záležitosti účastnil - činit z nich pokání.
Kdybychom provedli průzkum mínění na téma co je to homeopatie dostali bychom nejpravděpodobněji nejrůznější odpovědi. Mnoho lidí však neví přesně co tento pojem znamená. Vzhledem k tomu, že je to velice rozšířená forma alternativní medicíny, dovolím si nyní poněkud širší výklad.
1. Historie:
Zakladatelem teto léčebné metody je Samuel Hahnemann (1755-1843), přibližně současník Goetheho. Z křesťanského pohledu je pro charakteristiku jeho osoby a učení důležité, že již jako 22letý vstoupil do řádu svobodných zednářů. Tento řád nemá však nic společného s křesťanstvím, i když se v něm objevují různé křesťanské a biblické slogany (kořeny ve starověkém pohanství, staroegyptský kult). Od svého mládí stál Hahnemann daleko od křesťanství. Označoval Ježíše Krista za "blouznivce" a jeho spasné působení za bajku a pověru. Jeho vzorem nebyl Ježíš Kristus nýbrž východní učitel Konfucius. Základní principy svého učení o homeopatii přebral právě z pohanských náboženství. Inspiraci pro vznik homeopatie byl také tzv. magnetismus (t.j. způsob léčení podobný hypnotickému ovlivnění), který byl praktikován Mesmerem, s nímž se Hahnemann přátelil. Při magnetizérství byl nutný osobní kontakt s léčitelem, homeopatický lék měl umožnit vzít si určité fluidum v nějaké tinktuře s sebou domů.
2. Principy:
Odkud pochází slovo homeopatie? Homeos v řečtině znamená podobný, pathos je nemoc. Prvním principem je léčení podobného podobným. Při homeopatické léčbě dostává nemocný látku, která u zdravého člověka způsobuje stejné příznaky jako léčena nemoc u nemocného člověka.
Vezměme si na příklad člověka, který má průjem. Všichni víme, že ricinový olej vyvolává průjem u zdravého člověka. Podle první zásady homeopatie má tedy pacient s průjmem dostat jako lék ricinový olej. Kdyby však tento ubožák dostal tuto látku v normálních dávkách, nebyl by schopen pravděpodobně vůbec opustit WC. Proto musí být tento lék rozředěn. Toto je druhý stěžejní bod v učení o homeopatické léčbě - nauka o ředění a potenciaci.
Při přípravě homeopatického léku se výchozí látka (tinktura) ředí vždy v poměru jedna k deseti (D způsob), nebo jedna ke stu(C způsob). Při ředění je roztokem protřepáváno. V tomto procesu má do léku vstupovat kosmická energie, která lék potencuje. Čím větší ředění, to znamená čím méně látky v roztoku, tím větší je však potenciace léku a proto také větší jeho účinnost. Při ředění 1:1023 dle chemických zákonu již v roztoku není ani jedna molekula účinné látky, ale dle homeopatického učení by roztok však měl mít velmi výraznou účinnost.
3. Kritické zhodnocení:
- Jakým způsobem dospěl Hahnemann k principu podobnosti? Bylo to zcela náhodně. Při pokusu s peruánskou kůrou chinovníku, o kterém se vědělo, že léčí bahenní horečku (malárii), zjistil na sobě - na zdravém, že horečku vyvolává. Pro něho bylo jisté, že lék m
- Při zkoumání účinnosti léků v tzv. kontrolovaných pokusech (tj. přesné zkoumání, kolika lidem pomohl a kolika ne) nebyla u těchto léků prokázána vyšší účinnost než u tzv. placeba. Když totiž podáváme nějakému člověku určitou pilulku, ve které nebude žádná
- Vraťme se však k základním principům. Princip podobnosti se vyskytuje již v písemnictví starých tibetských, čínských a arabských kultur. Jedná se o učení, které bylo převzato ze starých náboženství. Učení o ředění a potenciaci léku má rovněž okultní pozad
ůže u zdravého vyvolat právě onu nemoc, kterou u nemocného léčí.
Zde narážíme na Hahnemannův zásadní omyl. Dnes víme, že chinin u zdravého člověka horečku nevyvolává. V normálních dávkách způsobuje mírný pokles horečky. Při vyšších dávkách chinin působí jako buněčný jed a jeho účinky mohou v organismu vyvolat pokles teploty pod normál doprovázený třesavkou. Tento pocit může být subjektivně vnímán jako horečka. Je však dobré si uvědomit, že lékařský teploměr k měření tělesné teploty byl zaveden v medicíně až po Hahnemannově smrti. Další možnosti, která by vysvětlovala Hahnemannův experiment by mohla být zvláštní reakce přecitlivělosti na chinin, u které opravdu může dojít k teplotám. Toto však nepředstavuje reakci normálního zdravého organismu na tuto látku. Stejně jako Peczely se stal oběti svého omylu a vytvořil nevědeckou diagnostickou metodu - iridologii, také Hahnemann podlehl svému omylu při zrodu homeopatie. Na zrodu této metody léčení se podílí chyba objevitele.
účinná látka než mléčný cukr, ale pacientovi řekneme, že tento lék bude např. tišit bolest, pak lze očekávat, že síla sugesce (tzv. placebo efekt) začne pracovat a někteří pacienti skutečně po takovém léku budou pociťovat určitou úlevu. U homeopatických léku nebyl zatím prokázán účinek silnější než účinek placeba. Neúčinkuje zde vlastní lék, ale víra v účinek leku. Homeopaté nebyli doposud schopni prokázat, že svým roztíráním a protřepáváním atd. způsobují něco jiného, než je prosté zřeďování výchozí látky. Dokud homeopatie nepřinese tento důkaz, zůstává její příprava léků nadále v protikladu k poznatkům současné medicíny, fyzika a chemie.
Vlastní důvod houževnatého přežívání homeopatie spočívá ve zvláštní přípravě léků: levné substance v tom největším zředění jsou prodávány jako drahé léky. Že lze tímto způsobem dosáhnout velmi tučných zisků nelze pochybovat.
Existují falešné představy, že se jedná o přírodní medicínu a dále o léky bez vedlejších účinků. I když tento lék nepomůže, pak alespoň neuškodí. Přírodní medicína to v mnoha případech není, proto že obsahuje látky ze skupiny těžkých kovů a jiných jedovatých látek. Byly například popsané otravy rtutí u dětí léčených homeopatickými preparáty pro opruzení. Mnohé preparáty jsou připravovány na bázi alkoholu (což může mít význam u dětí) a některé obsahují jedovatý arzén. Mnoho lidí neví, že také placebo efekt se může projevovat nejen pozitivními účinky, ale také účinky nežádoucími, což může platit také o homeopatických preparátech.
í. Do roztoku má vstupovat nějaká kosmická síla, jedná se o určitý duchovní princip - neslučitelný s křesťanstvím.
- Na základě toho, co jsem doposud řekl a co je o homeopatii známo, nemohu jako lékař věrný určitým přírodovědeckým zákonům v medicíně, nikomu ze svých pacientů doporučovat nebo předepisovat homeopatické léky. Místo toho, abych jim podával nějaké roztoky, k
- Jako věřicí lidé si musíme položit otázku, zda můžeme být skrze homeopatii okultně ovlivněni. Osobně se domnívám, že pouhým používáním homeopatického preparátu se nedostáváme přímo do okultní sféry vlivu satana. Okultní moc není vázána na věc samotnou, ný
teré neobsahují prakticky žádné účinné látky a spoléhal tak na sílu sugesce, snažím se spíše předepisovat léky, které mají určité podložené a prokázané účinky. Velice důležité je najít si čas k vysvětlení a rozhovoru, aby nemocný pochopil princip léčby.
brž vystupuje vždy ve spojení s člověkem, který je otevřen vlivu oné oblasti. Je proto na pováženou to, když ten, kdo předepisuje homeopatické léky používá kyvadlo, čte z ruky, léčí magnetizérstvím apod. V běžné praxi je veliký problém odlišit jednotlivé lékaře nebo léčitelé, protože do člověka nelze nijak vstoupit. Dokonce ani lékařský diplom a dosažena atestace vyššího stupně není zárukou, že dotyčný lékař homeopat nepracuje pomocí okultních metod. Je proto na místě před touto metodou léčení varovat.
1. Historie:
Čínská medicína je velmi stará. Základy tradiční čínské medicíny vznikly asi před 5 tisíci lety a jsou spojovány se jménem císaře Huang Ti.
- Stejně jako u jiných antických kultur, byla i v Číně znalost medicíny výsadou kněží. Některé archeologické nálezy z 2. tisíciletí před Kristem dokazují, že se zabývali nejrůznějšími nemocemi. Nápisy na kostech, které byly používány k věštbě, poukazují na to, že staročínské medicínské názory byly ovládány představou, že nemoci jsou posílány bohy a démony. Napíchnutí jehel do těla mělo zřejmě sloužit k zapuzení démonů a duchů. Tyto prvotní představy, které se více podobají šamanským metodám než čemukoliv jinému, byly později nahrazeny astrologickou teorií, jejímž základem je učení o Tao (tzv. taoismus).
- Taoismus je staré čínské náboženství, jehož zakladatelem je filozof Lao-Tse. Tao je údajná přírodní síla, která dala vznik tomuto světu. Jak jsem již výše uvedl, Tao má dvě podoby - yang a yin. Jsou to dva protiklady, dva protichůdné póly, mezi kterými kmitá vesmír. Dobro a zlo, tma a světlo pochází ze stejného zdroje. Číňan nevidí absolutní rozdíl mezi čistým a nečistým, mezi dobrem a zlem. Jeho filozofický systém nedává pro to jasné předpoklady. V tom je zcela neslučitelný s křesťanstvím, kde Bůh je dobro, láska a světlo a Satan, odvěký Boží nepřítel, je opakem.
Yang a yin mají určitý vztah ke hvězdám, k přírodním živlům a k ročním obdobím. - Číňané měli velice nepřesné anatomické znalosti, protože pitva byla zakázána z náboženských důvodů. Např. mozek považovali za velice nevýznamný orgán, podle nich myšlenkové procesy probíhaly ve slezině. Tyto nedostatky ve znalostech nahrazovali tím, že ka
Základním tématem taoistické filozofie je souzvuk mezi člověkem a vesmírem. Člověk se má podřídit vládě nebes, být v souladu s jednáním Tao. Podle čínské filozofie mají hvězdy a přírodní síly tzn. makrokosmos vliv na mikrokosmos tj. na procesy probíhající v lidském organismu.
Podle starého čínského učení v lidském těle je 5 hlavních orgánů - srdce, ledviny, játra, plíce a slezina, což odpovídá 5 živlům. Kromě toho je zde dalších 5 vedlejších orgánů - tlusté střevo, tenké střevo, žlučník, žaludek a močový měchýř. Každému orgánu odpovídá určitý živel, např. ledvinám voda, srdci oheň: Tyto dva orgány jsou vzájemně v nepřátelském vztahu, tak jak jejich odpovídající živly. Každý orgán je dále charakterizován vztahem k určité planetě a k určitému ročnímu období.
Kromě toho existuje tzv. životní energie ČCHI, která koluje v lidském organismu po dráhách. Tyto dráhy jsou tvořeny aktivními body (akupunkturistické body). Energie ČCHI koluje v organismu v naprosto přesném sledu a má schopnost zajišťovat nejen výživu, ale i ochranu před jakýmikoliv škodlivými vlivy, ať již zvenčí nebo z nitra organismu. Existence nějakých drah však doposud nebyla prokázána, žily a tepny nebo nervy v lidském těle tomu neodpovídají.
ždému orgánu přiřadili některý z komponentů - yang nebo yin. Záda byly yang, břicho yin. Pět základních orgánů yang, pět vedlejších yin. Yang byl symbol pro sílu, teplo a mužské pohlaví, yin pro chlad, slabost a ženské pohlaví.
Když shrneme tyto složité věty, které jsem si nemohl odpustit, aby tento výklad byl úplný, můžeme říct, že základy dnešní akupunktury spočívají v šamanismu a v astrologii. Obě věci jsou v příkrém rozporu se zvěstí Božího slova.
2. Hlavní principy:
Abychom pochopili alespoň základní principy této metody, musím nyní objasnit několik pojmů.
- Energie ČCHI
- Akupunkturistické dráhy
- Akupunkturistické body
Ad 1)
Lidský organismus může fungovat jen tehdy, když je naladěn na kosmickou energii ČCHI. Matka může počít dítě jen tehdy, když žije v souzvuku s kosmickou energií. Když obsah energie v lidském těle klesá, vzniká oslabení organismu; když ČCHI i zcela mizí, dochází k smrti.
Ad 2)
Tato energie proudí podle názoru čínských badatelů v předurčených drahách (meridiánech). Tyto však nijak nesouvisí s nervy, žilami nebo tepnami. V lidském těle je údajně 12 dráh přiřazených různým orgánům (srdci, plicím, žlučníku, tlustému střevu atd.). Kromě těchto 12 dráh uspořádaných do 6 párů - vždy jeden yang a jeden yin, existují ještě dvě zázračné cévy - dráha pro početí a řídící dráha. Energie pulsuje v těchto drahách v určitém kosmickém rytmu. Každý meridián má svůj určitý čas, kdy je naplněn energií, nebo naopak, kdy je energeticky prázdný. Tento rytmus musí respektovat léčitel, pokud chce správně postupovat.
Síly yang a yin hrají důležitou roli v čínské filozofii. Stejně jako celá příroda, kmitá i lidský organismus mezi těmito dvěma póly. Dokud jsou tyto dvě síly v rovnováze, může protékat energie ČCHI. Jakmile se naruší rovnováha mezi yang a yin, vzniká nemoc. Tak například třesavky a teplota při malárii jsou způsobeny střídáním převahy yang a yin. Takové vysvětlení zní podivně pro našeho studenta medicíny. Jen ztěží je dovede spojovat s určitými meridiány.
Ad 3)
Akupunkturistické body:
Na meridiánech se nachází asi 700 bodů, které je možno napíchnout. Akupunkturisté rozlišují různé druhy - budivé, tlumivé, přechodu, pramene dráhy, souhlasné, poplašné a další. Nalezení těchto domnělých bodů vyžaduje zkušenosti, které se akupunkturista učí.
Pro účel léčby, tedy navozování energetické rovnováhy v organismu, jsou používány jehly, jejichž velikost se pohybuje mezi 2 - 17 cm. Mají být ze zlata a ze stříbra, někteří tvrdí, že na tom nezáleží, a používají jehly ocelové. Hlavním cílem léčby pomocí jehel je obnovení porušení rovnováhy mezi yang a yin. Tímto způsobem je nemoc léčena.
Kde má akupunktura pomáhat?
Následující výčet je převzat z přednášky francouzského akupunkturisty Dr. de Tymowského:
- bolest (revmatické obtíže, migréna)
- křečové obtíže v oblasti zažívacího traktu
- poruchy spánku
- pomočování
- alergie - senná rýma, ekzém, astma, svědění kůže
- lehčí deprese
- křečové žíly, hemeroidy
- po operacích a nehodách, urychlují hojení kostních zlomenin
- některé případy hluchoty a poruchy sluchu
- alkoholismus, odvyková léčba u kuřáků a narkomanů
- narkóza.
- léčba dětské mozkové obrny a ochrnutí při protětí míchy.
Tento seznam je typickým příkladem toho, jak je tato léčebná metoda přeceňována.
3. Zhodnocení akupunktury
Co říká současná lékařská věda?
Akupunktura je dnes módní. Mnoho badatelů se snaží najít vysvětlení a opodstatnění pro tuto léčitelskou metodu, zbavit ji mystického nánosu a dát jí vědeckou tvář.
- Jeden vídeňský výzkumník provedl následující pokus, aby dokázal existenci akupunkturistických bodů. Vyšetřil 12 000 vzorků kůže od čerstvě zemřelých lidí pod mikroskopem, protože předpokládal, že tyto body budou mít zvláštní strukturu. Žádné zvláštnosti v
- Ještě těžší je důkaz hypotetických dráh, ve kterých by měla kolovat nějaká energie. Samotní akupunkturisté tvrdí, že nemají nic společného se systémem cév a nervů. Prakticky lze říct, že neexistuje žádné reálné vysvětlení. Když to tedy shrneme, můžeme říc
- Skupina holandských badatelů pod vedením prof. Knipschilda provedla velmi širokou studii na téma účinnosti akupunktury. Byly shromážděny všechny materiály za období 26 let - všechny práce, které byly publikovány v lékařské literatuře. 91 studií splňovalo požadována kritéria hodnocení (počítala nejen s pozitivním případy ale také negativními případy). Výsledek studie byl - že účinek akupunktury nepřesáhl účinek placebo efektu.
- V této souvislosti existuje určitá skupina lidí, kteří na akupunkturu pohlížejí jako na prosté píchání jehel do kůže, vedoucích k uvolňování endorfinů, které může ovlivnit vnímání bolesti. Odmítají jakékoliv speciální body, nebo teorii o drahách, stejně j
- Většina akupunkturistů se však domnívá, že působení akupunktury nelze vysvětlovat v oddělení od tradiční čínské medicíny a jejího pozadí. "Překvapivé účinky se dostavují pouze tehdy, když se léčitel řídí originálními předpisy starými několik tisíc let" -
- Akupunkturu nelze tedy provozovat bez změny světového názoru (dochází každopádně ke světonázorovému znečištění). Vlastní podstata této metody zůstává mystická a imaginární. Z toho důvodu jako lékař i jako křesťan akupunkturu nedoporučují a stavím se k ni
šak neprokázal. Rovněž na lékařské fakultě v Brně byly prováděny podobné výzkumy. Zdejší profesor anatomie se velice intenzivně zajímal o hmatová tělíska a jiná nervová zakončení v kůži. Ani v Brně neprokázali zvláštní uspořádání struktury údajných akupunkturistických bodů.
t, že akupunkturistické body a dráhy existují pouze ve fantazií léčitelů a akupunkturistů. Pracují s určitými věcmi, které ve skutečnosti neexistují. Současná medicína nemůže prokázat objektivní existence kterékoliv z těchto struktur.
Jedna z teorií říká, že při napíchnutí jehel dochází v mozku k tvorbě látek tlumících bolest. Tyto látky byly v pokusech na zvířatech opravdu nalezeny a jmenují seendorfiny. Toto slovo vzniklo spojením dvou slov - endogenní (vytvořený uvnitř) a morfin, který všichni dobře známe. Jsou to tedy látky podobné morfiu, které si vytváří mozek sám, aby tak potlačil vnímání bolesti. Ukazuje se však, že tyto látky jsou vytvářeny i jinými podněty - např. tehdy, když člověk spolyká tabletky, kterým věří, že mu pomohou. Účinek se pak může dostavit i přesto, že tabletky neobsahovaly žádnou léčebnou látku, tento efekt je způsoben endorfiny. V medicíně tomu říkáme "placebo". Rovněž tato teorie nevysvětluje celou akupunkturu. Z tohoto hlediska by se akupunktura jevila jako nespecifická popudová léčba. Její efekt vůbec není vázán na specifické body. Při jednom klinickém experimentu, který byl prováděn profesorem neurologie Dr. Baustem v Düsseldorfu. Část jeho pacientů byla ošetřována s použitím klasických akupunkturistických bodů a další části vpichovali jehly do vedlejších míst. Závěr experimentu byl takový, že nebyl nalezen rozdíl ve výsledcích ošetření mezi pacienty, u kterých byly nabodávány klasické body, a u těch, kde se píchalo mimo ně.
ako celé filozofické pozadí. V tomto případě však nejde již o akupunkturu, ale o léčbu vpichy jehel pouze za účelem ovlivnění bolesti. Je však těžké zjistit, kdo uvažuje v jakých dimenzích.
tvrdí jeden západoněmecký odborník přes akupunkturu. Současný taoistický filozof G. Ohsawa píše: "Akupunkturista se musí bezpodmínečně řídit teorií staré čínské medicíny, pokud chce dosáhnout léčitelských úspěchů. V opačném případě je to jen nespecifická popudová léčba." Říká zcela jasně, že nelze oddělovat orientální medicínu od jejich filozofických základů. Mnozí spiritisté používají akupunkturu jako důkaz pro jejich okultní učení.
rezervovaně.
Další informace jsou v knize stejného autora: Alternativní medicína - pomoc, nebo nebezpečí (Návrat domů, P.O. Box 25, 150 06 Praha 56)
